|
|
Vybrané aspekty žadatelů o předčasný starobní důchod
BUDÍNOVÁ, Petra
Bakalářská práce nesoucí název ,,Vybrané aspekty žadatelů o předčasný starobní důchod" se zabývá důvody, které ovlivňují odchod občanů do předčasného starobního důchodu na Okresní správě sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci. Práce je složena z praktické a teoretické části. Teoretická část se v úvodu věnuje historickému vývoji důchodového pojištění, zákonným podmínkám přiznání předčasného starobního důchodu, včetně popisu jeho výpočtu. Dále se práce zabývá problematikou chybějících dob pojištění a možnostmi účasti na dobrovolném důchodovém pojištění. Závěr teoretické části charakterizuje řádný starobní důchod a předdůchod. V praktické části bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření. Pro sběr dat byla využita metoda dotazníkového šetření, výsledky jsou dále zpracovány a statisticky vyhodnoceny. Stanovené hypotézy jsou ověřeny metodou chí-kvadrát testu nezávislosti.
|
|
|
Přechod z aktivního života do starobního důchodu
KUNOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na přechod z aktivního života do starobního důchodu. Téma této práce je velmi aktuální. Zabývá se dospělými v aktivním pracovním procesu, kteří se připravují na další životní etapu, zvažují možnosti odchodu do starobního důchodu, nebo částečné či úplné pokračování činnosti v zaměstnání. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, popsáno období aktivního stárnutí a přípravy na stáří. Je zde věnována pozornost důchodovému systému. Dále je rozebrán přechod z pracovního života do starobního důchodu, ve kterém je popsán starobní důchod, podmínky nároku, potřebné kroky k získání starobního důchodu a časování odchodu do starobního důchodu. Cílem práce je popsat, jak lidé v předdůchodovém věku prožívají své současné životní období, jak se připravují na období po ukončení zaměstnání a odchod do starobního důchodu, a jaké faktory jejich rozhodování o ukončení zaměstnání a odchod do starobního důchodu ovlivňují. K uskutečnění výzkumné části bakalářské práce je použit kvalitativní typ výzkumu a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen lidmi, kteří se nacházejí v předdůchodovém věku a zvažují ukončení či pokračování v zaměstnání. Výsledky jsou zpracovány metodou otevřeného kódování. Prostřednictvím výzkumu má být zjištěno, zda lidé pomýšlejí na přípravu na stáří a život v důchodu, jaké mají povědomí o podmínkách pro odchod do starobního důchodu, podle čeho se rozhodují a co očekávají od života po ukončení zaměstnání. Práce může posloužit jako materiál pro občany, kteří se blíží svému důchodovému věku. Může pomoci ke specifikaci ukazatelů přechodu z aktivního života do starobního důchodu.
|
|
|
Dopady změny výpočtu důchodu na počet předčasných důchodů v okrese Jindřichův Hradec
UHLÍKOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo zjistit, které dopady parametrických změn, související se změnou zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, měly vliv na počet podaných žádostí o předčasné starobní důchody v okrese Jindřichův Hradec. Podnětem k řešení tohoto problému bylo napadení § 15 zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který upravuje zjištění výpočtového základu pro stanovení procentní výměry důchodu. Ústavní soud dospěl k závěru, že stanovená pravidla vytváří výrazné rozdíly mezí výší příspěvku zaplaceného do pojistného systému a výší přiznané důchodové dávky. Na tomto základě MPSV zpracovalo úpravu pravidel pro stanovení výpočtu důchodu a spolu s dalšími parametrickými změnami připravilo návrh tzv. malé důchodové reformy, který prošel legislativním procesem a s účinností od 30. září 2011 se podle nového zákona č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, změnila pravidla pro stanovení výše důchodu. Nová pravidla jsou výhodná pro občany s vyššími příjmy. Pro osoby s nižšími příjmy změna znamenala snížení výše důchodu, a proto někteří volili podání žádosti o předčasný starobní důchod. Cílem práce bylo zmapovat žádostí o všechny druhy důchodů v letech 2010 a 2011 se zaměřením na počty žádostí o předčasný starobní důchod v okrese Jindřichův Hradec a provést analýzu délky předčasnosti k datu podání žádosti o předčasný starobní důchod ve dvou porovnávaných obdobích, kterými byly měsíce březen až září výše uvedených roků. Na základě určených cílů byl zvolen kvantitativní výzkum jako metoda standardizovaného výzkumu a byly testovány dvě hypotézy: 1. V důsledku změny pravidel pro výpočet důchodů došlo ke zvýšení počtu předčasných starobních důchodů 2. Největší zájem o přiznání předčasného starobního důchodu projevili občané, kterým do dovršení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod chyběl maximálně 1 rok Výzkum byl realizován obsahovou a sekundární analýzou dat obsažených v oficiálních statistikách ČSSZ a OSSZ a dostupných materiálech v letech 2010 a 2011. Po rozboru a vyhodnocení potřebných informací bylo zjištěno, že došlo k potvrzení první stanovené hypotézy; občané volili předčasný starobní důchod bez ohledu na to, že jim bude krácena procentní výměra výpočtového základu za každých započtených 90 dnů, avšak zůstal jim zachován původní výpočet důchodu, a rozhodli se tak i přes fakt, že snížením vyplácené důchodové dávky se jim penze snížila o přibližně 12 %. Využili v tomto případě možnosti, pokud splňovali zákonnou podmínku doby pojištění, odejít do penze před dosažením důchodového věku, což znamenalo o tři roky dříve. Ve výsledné fázi bylo potvrzeno, že ve sledovaném období v žádostech o přiznání předčasného starobního důchodu nepřevažoval počet žádostí, kdy občanům chyběl do důchodového věku maximálně jeden rok. Počet žadatelů s odchodem o tři roky dříve byl přibližně stejně velký jak těch, kterým chyběl jeden rok. Občanů, kterým chyběly dva roky před splněním zákonné podmínky, bylo nepatrně méně. V závěru výsledkové části jsou uváděna i data vypovídající o celkovém počtu vyplácených důchodů i výdajů na tyto dávky ze státního rozpočtu, což není zanedbatelná částka, a se zvyšováním počtu důchodů tato částka narůstá.
|
|
|
Předčasný důchod a jeho úloha v systému sociálního zabezpečení
ZDVIHALOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou předčasných starobních důchodů. Teoretická část pojednává o úloze předčasných důchodů v systému sociálního zabezpečení České republiky. Nejprve popisuje samotný systém našeho sociálního zabezpečení a v další části se věnuje vývoji důchodového pojištění od jeho počátků po současnost. Platnou právní úpravou je od roku 1996 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, byl však již několikrát upravován. Poslední větší úpravou byly parametrické změny od 1.1.2010. V dalších kapitolách se teoretická část věnuje starobnímu a především předčasnému starobnímu důchodu, vysvětluje podmínky nároku a s tím související pojmy jako doba pojištění, důchodový věk, žádost o důchod. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou důvody podání žádosti o trvale krácený předčasný starobní důchod. Dílčími cíli bylo zjistit, zda mají uchazeči dostatek informací o všech podmínkách nároku na tento typ důchodu a jaké skutečnosti jejich rozhodování ovlivnily. K dosažení cílů byla použita kvalitativní metoda. Jako techniky výzkumu jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor a sekundární analýzu dat. Zkoumaný soubor byl tvořen celkem 15 respondenty (pět osob ze skupiny nezaměstnaných, pět ze skupiny zaměstnaných a pět osob samostatně výdělečně činných). Výzkum ukázal, že důvody žadatelů jsou podobné nejen v rámci jednotlivých skupin, ale i mezi nimi (únava, zdravotní problémy). Sekundární analýza dat byla využita pro dokreslení velikosti a struktury základního souboru. Z výsledků je patrné, že o předčasný důchod žádají méně osoby s vyšším vzděláním. Domnívám se, že předčasný starobní důchod má v současné době v systému sociálního zabezpečení nezastupitelnou úlohu a i do budoucna by měl být jeho součástí. Z výsledků výzkumu však také vyplývá, že lidem v předdůchodovém věku není nabídnuta jiná odpovídající alternativa. Bakalářská práce by měla posloužit jako zdroj větší informovanosti v oblasti předčasných odchodů do důchodu.
|
host ::
RSS.